4. etapa měření (1. 2. až 28. 2. 2017)
Prvních 14 dní kampaně proběhlo v období mimořádně nepříznivých rozptylových podmínek, kdy byl v Praze vyhlášen II. stupeň smogové situace – regulace. V průběhu měřeného období:
- Krátkodobý imisní limit stanovený přílohou č. 1 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. pro NO2 (200 µg/m3/hod.) nebyl v měřeném období překročen, a to ani za smogové situace. Je to jenom další potvrzení, že se nejedná o dopravou přímo zasaženou oblast. Maximální naměřená hodinová hodnota NO2 byla 135 µg/m3.
- Krátkodobý imisní limit stanovený pro PM10 (50 µg/m3/24hod.) byl v průběhu měřeného období překročen celkem 13krát; výhradně v období zhoršených rozptylových podmínek za smogové situace (1. – 16. 2. 2017), v dalším měřeném období limit nebyl překročen. Maximální 24hodinová hodnota PM10 ≈ 127 µg/m3 byla naměřená 16. 2. 2017, když v Praze vrcholila smogová situace.
- 24hodinové hodnoty suspendovaných částic frakce PM2,5 se pohybovaly v rozsahu od 11 do 86 µg/m3; benzo[a]pyrenu (BaP) v rozmezí 0,60 až 5,17 ng/m3. Maximální hodnoty byly měřeny vždy v období od 1. do 16. února, v období smogové situace, kdy byly, shodně se stanicemi AIM v Praze, měřeny 5 až 10krát vyšší hodnoty než za normálních podmínek.
- Hodinové hodnoty NO2, PM10 přes postupnou kumulaci škodlivin v ovzduší v první polovině února zachovávaly typický velkoměstský průběh, s ranním a odpoledním až večerním vyšším maximem, sedlem v poledních hodinách a s nočním minimem. Průběh 24hodinových hodnot suspendovaných částic frakce PM10 v podstatě zachovával charakter týdenních cyklů s víkendovými minimy.
- Odhad shody se souběžně měřenými hodnotami PM10 a NO2 na stanicích AIM v Praze a v okolí TKB a na stanicích provozovaných ČHMÚ lze považovat, zvláště v případě frakce PM10, za velmi dobrý. I zde se projevují vlivy dalších okolních zdrojů (za zvláště významný můžeme považovat v době smogové situace příspěvek okolních lokálních topenišť), které ztěžují kvantifikaci vlivu dopravy.
- Měření potvrdilo, že se jedná o potenciálně dopravně významně zatíženou lokalitu. Odečtené hodnoty intenzity dopravy v Brusnickém tunelu (který ale nemusí představovat výhradní liniový zdroj v lokalitě) v měřeném období byly srovnatelné s obdobím srpen 2016 až září 2016); 75 tisíc vozidel/24 hodin ve všední dny a okolo 47 tisíc o víkendech.
- Velmi nepříznivé rozptylové podmínky a smogová situace v první polovině února 2017 vedly k tomu, že po meziročním nárůstu průměrné hmotnostní koncentrace frakce PM10 mezi srpnem 2015 a srpnem 2016 o 7 µg/m3, byl rozdíl mezi únorem 2016 a únorem 2017 až 32 µg/m3. V případě oxidu dusičitého (NO2) po nárůstu mezi srpnem 2015 a srpnem 2016 o cca 4 µg/m3 lze při srovnání února 2016 a 2017 identifikovat meziroční nárůst 11 µg/m3. Výrazné zhoršení mezi topnými sezónami 2016 a 2017 dále vykázaly hodnoty frakce PM2,5 (nárůst o 37 µg/m3) a BaP (o 2,25 ng/m3). Jedná se ale pouze o orientační údaje – dlouhé období nepříznivých rozptylových podmínek neumožňuje odhadnout dopad změn intenzit dopravy v Brusnickém tunelu na kvalitu prostředí; platí i to, že souběžně se zvýšila plynulost dopravy na Patočkově ulici ve směru do centra.
- Odhad překročení ročních imisních limitů ovlivnila smogová situace v první polovině února natolik, že odhad průměrů za období srpen až září 2016 a únor 2017 není reprezentativní ani na orientační úrovni.
