Dva roky zkušebního provozu TKB

Čas

cca 0 let
ušetřil celkem řidičům za 2 roky provozu.
cca 0 hodin
ušetřil, kdo tunel používá 2krát denně.

Vliv na životní prostředí

Imise

o 0 %
méně imisí NO2 v ulici V Holešovičkách (i při zvýšeném množství vozidel, díky výrazně plynulejší dopravě než před zkušebním provozem).

Hluk

Převážně snížení hlukové zátěže na dotčené komunikační síti
  • Ulice Veletržní: snížení o 3,5 – 4,0 dB
  • Ulice Milady Horákové: snížení o 0,2 – 3,2 dB
  • Ulice Tovární (Argentinská): snížení o 0,3 – 1,4 dB
  • Ulice Nad Octárnou: snížení o 1,2 – 3,0 dB
  • Ulice Nad Štolou: snížení o 1,0 – 2,5 dB
  • Ulice Svatovítská: navýšení o 0,7 – 0,9 dB
  • Ulice Patočkova: navýšení o 0,1 – 0,6 dB
  • Náměstí Na Balabence: navýšení o 1,4 – 2,0 dB

Vliv na dopravu

Doprava

Provoz v tunelech: intenzity
0

vozidel za dobu provozu v tunelu místo na povrchových komunikacích
(počet vozidel, která použila alespoň jeden z tunelů).

Průměrná denní intenzita v pracovním dni: 82,8 tisíc vozidel (1. rok 74,6 tisíc)
Průměrná denní intenzita o víkendu: 55,6 tisíc vozidel (1. rok 46,4 tisíc)
Maximální denní intenzita: 93,14 tisíc vozidel dne 7. 9. 2017 (1. rok 94,5 tisíc)

Provoz v tunelech: bezpečnost

Výrazně nižší nehodovost v tunelech oproti srovnatelnému úseku na povrchu.

Provoz na povrchu: intenzity

Vybrané poklesy dopravní zátěže na povrchové komunikační síti

  • o 40 % méně dopravní zátěže v ulici Veletržní.
  • o 35 % méně dopravní zátěže v ulici Milady Horákové
  • o 24 % méně dopravní zátěže v ulici nábřeží Kapitána Jaroše
  • o 13 % méně vozidel na magistrále

Vybrané nárůsty dopravní zátěže na povrchové komunikační síti

  • o 23 % více dopravní zátěže v ulici V Holešovičkách
  • o 43 % více dopravní zátěže v ulici Patočkova
  • o 9 % více dopravní zátěže v ulici Dobříšská

Nutno intenzivně pokračovat v budování nadřazené komunikační sítě (zejména pokračování Městského okruhu).

Zajímavosti

Zvířata v tunelu
  • liška
  • zajíc
  • kuna
  • kachny
Zastavení vozidla
  • řidičovi přestala v tunelu fungovat navigace, zastavil v nouzovém zálivu a začal telefonicky řešit s prodejcem
  • řidič začal opravovat vozidlo v tunelu, protože venku pršelo
  • 117 řidičům došly v tunelu pohonné hmoty
  • 455krát došlo k poruše vozidla
Intenzita automobilové dopravy

Technická správa komunikací hlavního města Prahy, a. s. průběžně monitoruje počty projíždějících vozidel na vybraných významných charakteristických profilech komunikací v Praze s využitím sčítacích technologií (místa vybavená automatickými technickými zařízeními pro trvalé sčítání projíždějících automobilů), pro zjištění vlivu zprovoznění tunelu na dopravní poměry ve městě (poznámka: údaje ze sčítacích technologií jsou dostupné nejdříve čtvrtý den po dni sčítání).

Pro posouzení dopravních dopadů TKB na automobilovou dopravu ve městě byly vybrány charakteristické dopravně významné profily dotčené pražské komunikační sítě. Na nich jsou od otevření TKB průběžně sledovány a v týdenních periodách vyhodnocovány intenzity dopravy.

Základní závěry z vyhodnocení
  1. Zatížení tunelu Blanka se v porovnání s rokem 2015 mírně zvyšovalo a jeho vývoj v průběhu roku odpovídal ročním variacím dopravy na celé sledované síti. V nejzatíženějším úseku (Dejvický tunel) projíždělo za poslední rok (od září 2016 do srpna 2017) v průměru 88 tisíc vozidel za den.
  2. Příznivým efektem otevření TKB je výrazné snížení provozu dopravy v ulicích, odkud se část dopravy přesunula do tunelu, tedy na ulicích Milady Horákové, Veletržní, nábřeží Kapitána Jaroše, Argentinské, Nuselském mostě, Špejcharu a Malostranské náměstí.
  3. Zprovoznění tunelu se dle očekávání odrazilo na zvýšení intenzit automobilové dopravy i v navazujících tunelech, tj. Strahovském a Mrázovce, a dále na trase Dobříšská. K dalšímu nárůstu provozu došlo i v navazujících sběrných komunikacích, tedy v ulicích Patočkova a V Holešovičkách.
  4. Na ostatních sledovaných místech se intenzita dopravy změnila jen méně významně a konkrétní změny mohou být způsobeny – vedle vlivu TKB – také běžným vývojem automobilového provozu v Praze.
  5. V lednu a únoru 2017 došlo téměř na všech místech k poklesu počtu projíždějících vozidel. Tento pokles oproti podzimu předchozího roku odpovídá dlouhodobé zkušenosti, že v lednu a únoru bývá automobilový provoz v Praze v průměru o 12 až 16 % nižší oproti jaru a podzimu s tím, že v únoru se doprava na většině míst ve srovnání s lednem již zvýšila. Během navazujících jarních měsíců (březen až květen) docházelo na většině míst ke zvyšování intenzit dopravy. V červnu nastal pokles oproti květnovým hodnotám a stejný trend v návaznosti na roční variace pokračoval i v červenci. Během srpna nastal mírný nárůst oproti hodnotám předchozího měsíce a podobný vývoj pokračoval i na začátku září.
  6. Zprovoznění TKB přispívá ke zvýšení bezpečnosti dopravy. V porovnání s celopražským průměrem je relativní nehodovost (ukazatel zobrazující počet nehod na jeden milion ujetých vozokilometrů) v TKB výrazně nižší, než na zbytku pražské komunikační sítě. To potvrzuje obecně známý fakt, že nadřazená komunikační síť je s ohledem na počty projíždějících vozidel bezpečnější než ostatní komunikační síť hlavního města Prahy.
Menu