Nad Královskou oborou

1. měření

Před uvedením TKB do provozu.

2. měření

Měření provedená v únoru 2016.

3. měření

Měření provedená v září 2016.

4. měření

Měření provedená v únoru 2017.

Při přípravě projektu bylo navrženo vždy několik variant měřicích míst, finální byla vybrána OCP MHMP. Měřicí místa byla vybírána s cílem získat výsledky, které umožní komplexní posouzení potenciálního vlivu provozu TKB na kvalitu ovzduší. Měření imisí proto probíhala v přímém okolí portálů a výduchů TKB a u navazujících komunikací, u kterých byl předpoklad významných změn intenzity dopravy.

Nad Královskou oborou

Měřicí místo – ochoz fotbalového stadionu Sparta.

V oblasti je při ulici Nad Královskou oborou umístěn jeden z výduchů Tunelového komplexu Blanka a může tak ovlivňovat vilovou zástavbu za přilehlou železniční tratí a okolní vícepodlažní obytné domy. Měřicí systém nebylo možné a ani vhodné umístit v nejbližším okolí výduchu, proto bylo vybráno místo na ochozu fotbalového stadionu Sparta jihozápadně od výduchu. Vybrané místo reprezentuje komplexní zátěž lokality včetně okolních lokálních topenišť v přilehlé vilové čtvrti a dopravu na ulici Milady Horákové a Korunovační. Lze předpokládat, že intenzita dopravy se zde po uvedení TKB do provozu snížila.

Místo reprezentovalo před spuštěním TKB do provozu dopravně značně zatíženou obydlenou oblast, specifickou tvorbou ranních kolon v Korunovační ulici.

Souhrnně po 4 etapách měření

Oblast v blízkém okolí výduchu z Bubenečského tunelu, obklopená za normálních podmínek dopravou na ulici Milady Horákové a na Korunovační ulici, oblast s nezanedbatelným vlivem lokálních topenišť z blízké vilové čtvrti – před spuštěním TKB do provozu představovala dopravně silně zatíženou lokalitu. Po spuštění TKB se velká část povrchové dopravy přesunula do tunelu; v únoru 2017 se počty vozidel v Bubenečském tunelu pohybovaly na úrovni cca 70 tisíc vozidel ve všední den a 43,5 tisíc vozidel o víkendech.

Měření prokázala, že zde může, zvláště v období nepříznivých podmínek, docházet k překračování 24hodinových imisních limitů frakce PM10 (50 µg/m3/24hodin) a že by zde mohl být překročen roční imisní limit (40 µg/m3) stanovený pro NO2. Naopak, v případě suspendovaných částic frakce PM2,5 a benzo[a]pyrenu pravděpodobnost překročení imisních limitů více závisí na rozptylových podmínkách a dalších okolních spolupůsobících zdrojích.

Výhodou zde je částečná otevřenost lokality, zvýšené vyústění výduchu a vyšší současná plynulost dopravy, s omezením tvorby dopravních kolon. Nevýhodou to, že se zde kombinují celoroční emise z ulice Milady Horákové a z Korunovační ulice, v topné sezóně s emisemi z blízké oblasti se zastoupením lokálních topenišť. Zásadním může být režim provozu výduchu a vliv lokálních spalovacích zdrojů v blízké oblasti.

Metodika měření potenciálního vlivu TKB na kvalitu ovzduší v okolí portálů a výdechů TKB a souvisejících komunikací.
Menu